Heďa jede!

Všechny vás moc zdravím. Tak nějak hledám název pro dnešní příspěvek a nenapadá mě nic lepšího než to, co jsem zvolila. Heďa jede... Ale vážně! Má nějaké extra protivné období. Usměvavá vydrží tak deset minut po probuzení a pak to začne - vztekání, křik, řev... Že by zase ty zuby? Nevím, ale musím se přiznat, že je to na palici. Heďa jen tak ležet odmítá, nejraději chce nosit, zabavovat, mnohdy ale řve i v náručí přesto, že se můj mozek už zavařuje nad vymýšlením rozptýlení pro Hedviku. Kdo sem kouknul už v minulosti ví, že ji nesmíme nechat brečet kvůli střevu, takže nějaká výchovná lekce ve stylu "tak se vyřvi, ono tě to přejde" u nás prostě nehrozí. Jen doufám, že je to zas nějaká přechodka, že to brzy pomine. Zub zatím žádný nemáme, přestože sliní dobré dva měsíce, ruce si cpe do pusy jak nějaká bulimička - mnohdy i s podobným výsledkem. A zuby nikde. Střevo se zdá od posledního brutálního zákroku v pořádku. Tak snad vážně jen ty zuby...

Tady jeden záblesk s úsměvem:

Občas situaci zachraňuje plastová želvička, která umí sama plavat v umyvadle:

Ale to jsou takové světlé chvilky. Kolikrát si říkám, že jdu něco napsat, mám už i sérii fotografií nachystanou, nakonec mě ta moje ďáblice umoří.

Přeci jen jdu ale s pár novinkami od nás. Tak za prvé - dojel Starkl. Chudiny rostliny byly kvůli izolaci Uničova deset dní na cestě, ale ... konečně dorazily holky domů. Všechno jsem to stihla během jednoho dne zasadit, nicméně hned následující den začalo mrznout a co mělo lístky, pomrzlo. Doufám, že kořenů se náhlý výmraz nedotkl a rostlinky pěkně zakoření a porostou. Mluvím hlavně o okrasných keřích - sázela jsem brslen, komuli, kalinu, zlatici, hloh, moruši, vajgélii, tamaryšek, pustoryl, růži svrasklou a nějaké jehličnany. Jahody se zdají být ok. Holt si rostliny prošly pěkným teplotním stresem - deset dní v teple na poště a na to hned mráz.

Největší parádu na zahradě dělá zatím to, co si tam roste samo:

Jinak je tam práce jako na kostele, budujeme zahradu v podstatě od nuly. Ale těším se. Práce na zahradě mě moc baví, miluju rostliny, hlavně ty kvetoucí a okrasné, takže vidina vší té práce je pro mě radost. Jen mít víc času. Snad až Heďa povyroste, bude mi i pomáhat (nebo se aspoň na chviličku zabaví) :-)

Pěkné počasí jsme využili k různým pracem v maximální možné míře:

A po večerech jsme skládali nový velký stůl do kuchyně, který muž vyzvedl v Jysku. Prodejny sice běžně nefungují, ale zboží se dá objednat přes internet a pak si ho vyzvednout přímo u nich ve skladě. K novému stolu musíme obrousit a natřít staré dřevěné židle, které se mnou putují už do mého třetího bydliště. Celé to dostane spíš starobylý nádech oproti původnímu stavu. Takhle to vypadalo původně, fotky nového dodám, jak bude hotovo:

Večery - pokud neodpadnu - trávím s háčkem. Šátek z kilometrového Muffinu je skoro hotov:

A radost si dělám i zahrádkou, která se mi pomalu rozrůstá doma za oknem:

Dneska nám volala sestřička od naší dětské lékařky - dneškem je pustili z karantény (Uničov a další zavřené obce), takže nás přeobjednala na středu na očkování a půlroční prohlídku, které jsme díky karanténě museli odložit. Tentokrát se mnou díky home officu může jet i muž. Takže to snad proběhne podstatně lépe než posledně.

Tak ... Teď jsem tímto článkem vyplnila spací moment mého dítěte :-) Mám od včerejška navařeno, tak si to dnes můžu dovolit :-) Takže já běžím ohřát polévku, dokud to moje dítko vypadá takhle:

Jsem moc ráda, pokud jste na mě i přes delší pauzu nezanevřeli :-) Taky se těším, až v další spací chvilce nakouknu k mnohým jiným, jejichž stránky vždycky pohladí a potěší, rozptýlí od člověka od jeho drobných starostí.

Mějte krásný den a vydařený týden jak jen to jde :-)

Romča.