Zdravím z chaty

Víc než pár fotek jednoruč s Heďou nezvládnu :-) I fotky jsou focené mobilem jednou rukou - ve druhé držím Heďu, tak netuším, co z toho bude...

Muž šel zapálit oheň, já jdu chystat spekacky. Pokud dnes palite čarodějnici nebo jdete grilovat, přeji, ať se večer vydaří.

Romča

Drobnými novinkami

... žijeme a radujeme se jimi :-)

Každý den se nám teď podařilo vyjet někam do přírody. Zvažovala jsem, jestli sem hodit fotky, ale zase to tu nechci zaplevelit monotématickými snímky z lesa - ačkoli je to nádhera evokující pohodičku a relax. Ale přeci jen ... Nicméně i v dnešních drobných novinkách se té zeleni pověnuju :-)

Takže - co je u nás nového:

1. Lipka a buky čekají na vysazení. Dovezli jsme si je z různých výletů. Stromečky z lesa jsou mnohdy už krásně natvarované - nepřízeň počasí a okus zvěře se podepíše na jejich křivolakém vzhledu a to je prostě to nej :-)

2. Zeleň. Na zahradě toho tolik roste a pučí a vylézá ... Začínám od nuly, nejtěžší fáze je udělat z trávníku záhon. Setí a sázení už jde. Takže o to větší radost mám třeba z právě lezoucích hrášků :-) Tyčky k nim jsme nasbírali v lese včera, motouzy už mám koupené, tak snad se brzy dostaneme k budování opěry.

Zahrádka doma se už třese na polovinu května, kdy se ta má zeleň bude moct přesunout na záhony. Něco prospívá, něco pomalu skomírá, protože je to vyseté už dlouho (ale podle instrukcí na pytlíku, tak nevím...). Ale z většiny mám radost a napoprvé jsem spokojená :-)

Těší mě i Coleus, kopřivěnka nebo chcete-li Africká kopřiva. Někomu se tyto rostliny líbí, jiný je zatracuje. Já je mám spojené s mou babičkou. Když vidím některé rostlinky, vzpomenu si na ni. A africká kopřiva je jednou z nich. Pěstovala jich spoustu kultivarů. Stačí odlomit větvičku a dát ji do vody, kde během pár dní pustí kořínky ... Teď už si ji takto budu množit sama. První várku mám ze semene. Kupovala jsem pytlíček s mixem kultivarů a nejrychleji jdou ty tmavě červené (fialové). Světlejším odrůdám to trvá déle. Těším se na ně. Ozelení mi zatím holou terasu, v zimě je budu mít na oknech jako pokojovky. Mají rády dost světla, jinak se vytahují a listy nejsou tak pěkně probarvené.

3. Klube se nový šátek. Zase z Muffinu. Spletla jsem to. Klubko má 2000 metrů, ne 1000, takže u předchozího háčkovacího příspěvku to budu muset opravit. Zase z toho bude nějaký třímetrovák :-D I když tady možná méně, vzorek dělá šátek do poměrně rovnostranného trojúhelníku, takže bude dost i do výšky. O celý i s návodem se zase samozřejmě podělím.

4. Žluté polštářky v obýváku - jsem nějak splácala dohromady během jednoho večera. Mám tu ještě další dvě látky na menší polštářky, které budou tyto doplňovat, ale ten čas ... Mít tak dny (a zejména večery) nafukovací :-D

5. Akvarelové barvy. Zatím bez fotky. Dnes mi je kurýr přiveze. Hurá, hurá, hurá! Budou obrázky :-) Po pátrání na internetu a čtení různých recenzí jsem vsadila na českou tradiční značku profesionálních akvarelů Umton. Tak ... teď ještě vytrénovat k profesionalitě ruku :-D To bude horší :-) Moc se na malování těším. Ještě musím dokoupit papíry vyšší gramáže. To, co mám doma, se mi bude po namočení kroutit, ale na první pokusy toho nelituji :-)

6. Akvárium. To je zas momentálně největší hobby a požírač času mého muže. Netušila jsem, že akvaristika je taková věda. On je navíc perfekcionista, takže je schopen akvárium hodiny čistit a leštit a přerovnávat kamínky a co já vím co ještě ... Kameny jsme nasbírali na jednom z výletů, voda je už napuštěna, filtr jede, teď prý nechat akvárko alespoň dva týdny jet, ať se vytvoří bakterie či co a pak tam přijdou ryby. Ty zatím vybíráme, ale asi to budou nějací tlamovci z afrického jezera Malawi. No, uvidíme. Těším se :-) Fotky časem dodám, zatím je to prázdné akvárko s pískem a šutry, ale i tak se na to kouká hezky :-)

7. Instagram. Založila jsem si ho hlavně kvůli sledování toho, co mě zajímá. Tak ráda chodím na blogy mnohých z vás a Instagramu jsem až dosud odolávala. Ale je fakt, že to, že se příspěvky mých oblíbenců zobrazují samy je mnohem jednodušší. Zatím jsem neměla moc příležitostí si to tam osahat, dala jsem jen jeden příspěvek s fotkami Nelči v lese, nějak se s tím snad časem naučím zacházet. Největším problémem je prostě ten čas. Když už na chviličku Heďa spí, tak vařím, umývám nádobí, peču nebo se na chviličku dostanu do zahrady. Na jakékoli mé záliby zbývá čas večer, když Heďa odpadne nadobro a to sedám k háčkování nebo jinému relaxu (pokud mi tu ještě netrčí nádobí nebo tak něco), ale protoře Heďa před šestou ráno vstává (a já s ní), nemůžu můj soukromý mejdan táhnout do jedné do rána. No, časem bude líp :-)

A to je z novinek tak nějak vše. Heďa má sice 7 měsíců, ale je taková pomalejší. Přetáčí se, občas popoleze (do stran, dozadu, dopředu to zatím moc nejde), zub zatím nemáme žádný, zatím nesedíme. Holky v tomto věku už byly úplně jinde, ale holt - každé dítě je jiné, má své tempo, svůj čas, ono to přijde a nemá cenu srovnávat, které dítě bylo lepší a rychlejší lezec, chodec, běžec, recitátor ... No ne? :-D

Mějte hezké dny.

Romča

Nad chatou

... jsou skály.

A když zdoláte ty, objeví se ...

... kouzelná Pálava.

Ale i výhledy na Dolní Kounice ...

... do polí...

... a do vinic ...

... stojí za to.

Na druhou stranu se otvírá pohled směrem k Ivančicím - na Železňák.

Doma do sebe naše nejmenší jednotka hodí povařené batáty ...

... a před spaním se ještě pokocháme výhledem z okna.

Před hupsnutím do peřin zatopíme v kamnech a stejně tak ráno naše první kroky míří ke kamnům a než se chata vyhřeje, ještě si poležíme ... :-)

Jednou se snad dostaneme k rekonstrukci chaty. Prozatím je ve stejném stavu, v jakém ji zhotovili Víťovi prarodiče někdy v sedmdesátých letech. Vzhledem k tomu, že ale stále doděláváme vlastní dům, snažíme se na chatě zvládnout alespoň údržbové práce. A někde si něco vylepším k obrazu svému ušitím závěsu, ubrusu, natřením toho a onoho... Výměně střešní krytiny v rámci nejbližších let se ale nevyhneme. Takže - jako doma - holt po troškách ... :-)

Dneska je u nás slušný výpek. A hrozné sucho. Tak to běžím všechno zase pozalévat :-)

Mějte se moc hezky.

Romča

V bránických lesích

Ahoj, ahoj, moji milí. Posílám pozdravy do všech stran :-)

Chystám se na článek na téma "čas". To je totiž pro mě naprosto neuchopitelná entita. Něco, co mi tak strašně letí a čeho mám pořád nedostatek. Bylo by to skoro na postesknutí, ale to sem dneska nepatří :-)

Dneska vás totiž vezmu k nám na chatu. Bylo báááječně. Strávili jsme tam více než týden, je tam rušněji a civilizovaněji než doma (paradoxně), ale miluju to tam i tak. Je to jiný svět. Jihomoravský. Vinice, sluníčko, řeka... snad i ten čas tam plyne nějak pomaleji ...

Turistů teda pod chatou jezdily hotové zástupy - tolik lidí jsem snad neviděla za dobré dva měsíce dohromady a to nákupy v obchoďácích počítaje. Pod chatou totiž vede turistická stezka, krásné velikonoční počasí tak využily hotové zástupy turistů, ať pěších nebo na kole.

Chata má dvě části zahrady. Ani jedna není oplocená (krom vstupní branky mezi živým plotem). Horní zahrada pokračuje volně v les (převážně akátový) a skály, dolní zahrada se svažuje k řece. Přímo ze zahrady máme vstup do vody. V létě je tu super koupačka. Voda je vždycky čistá a relativně hluboká, jsou tu i tůně, kde se dá plavat několik desítek metrů.

Z chaty přidám záběry zase někdy příště. Dneska vám chci ukázat fotky z procházky lesem. Všechno je rozkvetlé, voňavé ... bože, to je krása!

Kousek od chaty je vysoký železniční most, po kterém dodnes jezdí vlaky (ale ještě jsem po trati nejela, je to v plánu ... až bude ČAS... :-D ). Na fotkách jsou vidět i pozůstatky původního mostu, který byl vůbec prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku.

A v lese? ... tam je prostě báječně!

Ještě pohled na "naše" údolí.

Na chatě je všechno jinak. I režim, i povinnosti, i čas ... Taková oáza pohody. A kde je vaše místo nabízející únik od reality všedních dnů? 

Mějte se tak hezky, jak jen to jde.

Romča.