sobota 16. května 2020

Hediny náušnice


Včera měla Heďa osm měsíců. A dostala k nim nečekaný dárek - nastřelování náušnic. Původně jsem s Hedvikou jela na očkování, ale protože ve středu zvracela (myslím, že jsem ji spíš nadmula segedínem, než že by ji skolila viróza), očkování se odložilo na příští týden. Aby ale nepřišla zkrátka a neodešla bez ďogance, dostala k tomu osmiměsíčnímu výročí rovnou dva v podobě nastřelených náušniček. Hned vypadá jako mnohem větší holčička. A mně - stejně jako u holek - je trochu líto, že to tak utíká, že to přestává být to malé miminečko.



Včera jsme jí taky konečně sehnali vzrostlý strom - asi třímetrovou lípu. Dnes ji Víťa s pomocí souseda dovezl domů a až do odpoledních hodin ji precizně sázel. Tak Hedvičina lípa stojí. Víťa dnes odškrtl jednu z položek, která čeká na své naplnění.




A protože se dnes vrátilo moc pěkné počasí, vyrazili jsme s kočárkem na procházku do uničovského parku. Nádherná jarní džungle, křivolaké stromy, vysoká tráva a v ní kvetoucí byliny, tisíce ochmýřených pampelišek. Pohoda! :-) Mám nafocené i starší děti, doufám, že si je sem stihnu vložit.







Byl to bezva den. Jen mě mrzí, že jsem nestihla uklohnit nějakou buchtu. K snídani bych ji fakt uvítala. Je skoro půlnoc, tak konec dnešního rekapitulování a do hajan.


Dobrou noc.


Romča

2 komentáře:

  1. I ta jedna parádnice! S náušničkami se bude chlubit. Já měla náušnice od snad 3 neděl. Takové tři červené kamínky. A měla jsem je v uších hodně dlouhou. Kdyby mi jedna nepraskla, tak je mám snad dodnes. Ony totiž nešly sundat. Musel by to prý udělat zlatník. Za mých miminkovských času se patent u náušnic nějak zacvaknul. Tak mi to alespoň říkala mamka. A tak já měla v uších snad až do věku, kdy už jsem byla babičkou, náušnice hodící se pro malou holku. Ale nevadilo mi to. Teď nemám žádné a tak mi to nevadí :-).
    Na fotkách je vidět, jak si tatínek (fešák) dcerky užívá!
    Mějte se všichni moc fajn!
    Hanka(bavi-mne-to)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, tak zase byly památeční :-) Moje nejstarší dcera měla ještě před rokem své dětské zlaté náušničky, co dostala jako miminko, až jednu ztratila ve škole. Dost je obrečela. Poprosila jsem paní uklízečku, jestli by mi ji schovala, kdyby ji našla. A náušnici fakt našla - ale až za tři týdny namotanou na hadru při vytírání. Kikče jsme za tu dobu koupili jiné - pro větší slečnu, aby dírky nezarostly, ale své dětské náušnice má schované na památku. A taťka - no ten je pyšný a spokojený, že tu naši lásku má :-) Moc zdravím. Krásný večer :-)

      Vymazat

Když vám život rozdá karty

... nezbývá, než s nimi hrát. Ať už jsou jakékoli. Hodně věcí ve svém životě ovlivníme sami - svým přístupem, svým konáním, svým náhledem na...