Malá reportáž od babičky

Tak jsme od včerejšího odpoledne zase doma ... Ufff ... Ani není moc příležitost si vybřednutí z běžných dnů užít. Spíš trnu strachy ... Abychom zvládli cestu, aby Hedvika nebrečela únavou, nudou v autě, neznámým prostředím, kvůli tvářím, které delší čas neviděla ... Zvládlo se to.
Manželova mamka (říkám jen mamka, nemám ráda slovo tchýně a ona je hrozně fajn) předělává spodní patro domu po babičce - dole vznikl samostatný byteček, který slouží pro návštěvy. Takže jsme měli parádní zázemí. Můj muž má tři sourozence, takže ubytovací kapacita pro mladé rodiny se hodí :-)
Ložnice je zatím prvním hotovým pokojem, na dalších místnostech se ještě pracuje. Tři stěny jsou polepeny černou vliesovou tapetou se zlatým zdobením. Když jsem viděla místnost jen otapetovanou, působila na mě dost tmavě. Teď, když už je na místě nábytek, musím říct, že ta tmavá se slušně rozbila a my jsme si - i díky tomu, že je pokoj zařízený v egyptském stylu - připadali jako na dovolené :-)
Na čtvrté stěně je bílá tapeta se zlatou, ale to nafocené nemám. Ani detaily z místnosti - příště. Dost jsme spěchali, abychom stihli nemocnici :-) Takže aspoň něco málo, co máme zdokumentované:

A jedna rozesmátá Hedvika v rozsvíceném pokoji, když jsme se ráno převlékaly.

Cestu Heďa naštěstí prospala. Nejhorší bylo čekání - cca hodinu a půl v chirurgické ambulanci. Máme ale termín operace. Do nemocnice půjdeme 7. září, druhý den bude operována. Prý je to nejbližší volný termín a navíc - prý je nejisté, jak to s plánovanými operacemi teď kvůli tomu koronaviru bude. Takže termín operace známe, teď už jen v danou dobu nebýt nemocní. 15. 9. Heďa oslaví své první narozeniny. V tu dobu budeme tedy v nemocnici... Achjo.

Přírodu stíhám pozorovat maximálně z okna, takže tady trocha ranního rozbřesku od nás - poprvé z chodby v patře, podruhé z francouzského okna :-)

Potřebovala bych udělat pořádný úklid. Probrat se dalšími krabicemi, co mi tu visí ještě ze stěhování, vysát, vytřít podlahy, umýt francouzské okno, které je oskákané od Sebastiana ... Od mé báječné sousedky mám na zahradě složené bedýnky s vykopanými trsy kosatců, kopretin, floxů a podobně, tak bych to potřebovala co nejdříve zapravit do hlíny. Nějk bych potřebovala, aby mi přirostly ještě aspoň jedny ruce :-) Ale jsme zvaní na oběd k sousedovům na bramboráky - mňam :-)
Děkuju za podporu a držení pěstí, jsem ráda, že máme zase na chvíli doktora za sebou, další výjezd zase na očkování za týden ve středu.

Ať se vám dnes daří :-)

Romča.