neděle 9. června 2019

Na skok do Brna


Fotím se svým starým canoňáckým pradědečkem, jehož závěrka už je vyběhaná a ostření už je takovou jakousi zkouškou trpělivosti. Čím dál častěji jsem tak místo tohoto mého zasloužilého veterána sáhla jednoduše po mobilu. Včera jsme se rozhodli zainvestovat do nového fotozařízení. Původně jsme jeli do Brna pro vystavený kus poměrně jednoduché amatérské zrcadlovky od Nikonu, kterou už mám osahanou ze školy a o níž vím, že přes svou cenovou nenákladnost a malé rozměry fotí velmi dobře (Nikon d3400). Školní jsem pořizovala před rokem a přestože optika cenově klesá vcelku rychle - s každou inovací ve vyšší řadě, tento foťák se drží stále ve stejné cenové relaci, ba naopak stojí možná paradoxně o něco málo více než před rokem. Prostě amatérský foťák jednoduchý na ovládání, jehož výsledkem jsou pěkné fotografie. Nakonec jsme ale poměrně nečekaně na místě zvolili jinak. Chci od foťáku, aby nějaký čas vydržel a ráda bych se opět po dlooouhé době při mateřské vrhla na nějakou zakázkovou fotografii. Takže jsme nakonec odjeli s Nikonem d5600 s objektivem od Nikkoru v rozsahu 18 - 140mm. No, utáhneme doma opasky. Ale ten poklad za to stojí. Fotky jsou pořízené včera pár minut po zakoupení tímto přístrojem. Pravda - nemám ho ještě osahaný, studium manuálu a zkoumání parametrů mě teprve čeká. Takže toto jsou opravdu prvotní záběry, které jsem ale nefotila na automatický režim, ale na poloautomatiku s možností volby iso, clony apod.













A přidávám ještě jednu stínohru z našeho večerního obýváku :-)












Žádné komentáře:

Okomentovat

Když vám život rozdá karty

... nezbývá, než s nimi hrát. Ať už jsou jakékoli. Hodně věcí ve svém životě ovlivníme sami - svým přístupem, svým konáním, svým náhledem na...